Poradenství a psychoterapie

Stres je nedílnou součástí života a slouží jako přirozený obranný mechanismus našeho těla. Je to komplexní psychofyzická reakce, která se spouští při vnímání ohrožení duševní nebo tělesné pohody. Ačkoliv je v určitých situacích užitečný, dlouhodobý stres může mít devastující dopady na zdraví i životní pohodu. Jak ho tedy zvládnout a předejít jeho negativním důsledkům?

Krizová situace může nastat náhle a zaskočit nás v různých oblastech života – ať už jde o osobní tragédii, zdravotní problém, ztrátu zaměstnání nebo přírodní katastrofu. Umět účinně zvládnout krizovou situaci je klíčové jak pro ty, kteří krizí procházejí, tak pro ty, kteří jim pomáhají. Krizová intervence představuje způsob, jak člověku pomoci rychle a efektivně, aby mohl situaci zvládnout a obnovit svou rovnováhu.

Co je trauma a jak vzniká?

Trauma je komplexní fenomén zahrnující emocionální, psychické i fyziologické reakce na situace, které narušují náš základní pocit bezpečí, integrity nebo stability. I když si často trauma spojujeme s dramatickými událostmi, jako je nehoda, útok nebo přírodní katastrofa, traumatickou se může stát jakákoli situace, která vyvolává hluboký pocit bezmoci, ohrožení nebo izolace. Trauma není definováno samotnou událostí, ale tím, jak ji jedinec subjektivně prožívá a zpracovává.

Lidé často přenášejí odpovědnost za své emoce na druhé – například tvrzením „Zlobiš mě“ nebo „Kvůli tobě jsem smutný/smutná“. Tato přesvědčení však zakrývají skutečnost: emoce jsou naší vnitřní reakcí na podněty a jejich intenzita i kvalita závisí na nás samotných.

Temperament není ani dobrý, ani špatný

Slovo temperament pochází z latinského temperamentum – míra, rovnováha nezbytná k dosažení zdraví a spokojenosti. Temperament je soubor relativně stálých, dědičných, geneticky podmíněných vlastností, které se projevují už v prvním roce života.

Perfekcionismus se může jevit jako pozitivní vlastnost, ale je tomu skutečně tak? Příliš vysoké nároky na sebe často vedou ke stresu, vyhoření a vážným psychickým problémům. Co je perfekcionismus a jak se s nezdravou snahou o dokonalost vypořádat?

To, co si o sobě myslíme, ovlivňuje naše pocity a chování – včetně rozhodnutí, která děláme, a vztahů, do kterých vstupujeme. Myšlenky hrají zásadní roli v tom, co se bude v našem životě dít. Existuje úzký vztah mezi myšlenkami, emocemi a chováním. To, co se v našem životě děje, je do značné míry ovlivněno tím, jak sami sebe vnímáme. Ať už jsou naše stereotypní myšlenky pozitivní či negativní, podmiňují to, co se s námi dále děje.

Od raného dětství se učíme písmena, pravidla gramatiky, nová slova a jejich významy. Když však vstoupíme do dospělého života a navazujeme manželské či jiné vztahy (ve škole, v práci, mezi přáteli), může nás bolestně zasáhnout poznání, že neumíme skutečně komunikovat. Ačkoli umíme mluvit a slyšíme sdělení druhých, často máme problém vytvářet trvalé a šťastné vztahy. Toto zjištění nás může vést na zajímavou, i když náročnou cestu změny, nebo nás může uvrhnout do života plného marnosti a frustrace. Je jen na nás, jak s tímto poznáním o svých nedostatečných komunikačních dovednostech naložíme.

Slova, která slyšíme nebo říkáme, vytvářejí atmosféru v prostředích, kde žijeme svůj život (doma, v práci, při kulturních a duchovních aktivitách, ve volném čase nebo při sportu). Tato slova utvářejí i našeho „vnitřního vypravěče“, tedy skrytý hlas, který nám může pomoci dosáhnout velkých cílů, ale stejně tak nás může brzdit, když nás kritizuje a neguje naše činy.

Logoterapie je součástí humanistické psychoterapie. Zakladatelem tohoto směru je rakouský neurolog a psychiatr Viktor Emanuel Frankl (1905–1997). Během svého pobytu v koncentračním táboře si povšiml, že vězni s pevnou motivací k životu dokázali lépe zvládnout náročné podmínky. Naopak ti, kteří ztratili smysl života, často brzy zemřeli.

Lidská psychika má přirozené obranné mechanismy, které člověku pomáhají vyrovnávat se s náročnými (mezními) životními situacemi.