Symbol srdce se často používá k vyjádření lásky Ježíše Krista. Někteří se však ptají, zda má v dnešní době ještě nějaký význam, píše papež na začátku své nejnovější, čtvrté encykliky. Zde je sedm myšlenek z Dilexit nos, které nám připomínají, co je skutečně důležité.
1. Ježíš si všímá a obdivuje každý tvůj drobný dobrý skutek
Protože Ježíš je k nám pozorný, dokáže rozpoznat každou naši dobrou intenci a každý drobný dobrý skutek. Evangelium vypráví, že „spatřil i nějakou chudou vdovu, jak tam vhodila dvě drobné mince“ (Lk 21,2), a okamžitě na to upozornil své apoštoly. Ježíš si všímal a obdivoval dobré věci, které v nás viděl. Když setník prosil s naprostou důvěrou, „Ježíš to slyšel a podivil se“ (Mt 8,10). Jak úžasné je vědět, že když ostatní přehlížejí naše dobré úmysly či činy, Ježíš je nepřehlédne. Naopak – obdivuje je. (bod 41)
2. Existuje místo, kde vždy najdeme sílu a klid
Ačkoli v Písmu máme Boží slovo stále živé a aktuální, někdy k nám Ježíš promlouvá vnitřně a volá nás na to nejlepší místo – do svého srdce. Zve nás, abychom vstoupili tam, kde můžeme znovu načerpat sílu a klid: „Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím“ (Mt 11,28). Proto žádal své učedníky: „Zůstaňte ve mně“ (J 15,4). (bod 43)
3. Naše víra nepotřebuje zaměření na činnost a organizaci, ale na něžnost
Srdce Kristovo nás také osvobozuje od jiného dualismu – od toho, který se týká společenství a pastýřů zaměřených výhradně na vnější činnosti, strukturální reformy bez evangelia, obsesivní organizace či sekularizované projekty. Výsledkem často bývá křesťanství, které zapomnělo na něžnost víry, radost ze služby, misionářské nadšení mezi lidmi, uchvácení krásou Krista a vděčnost za přátelství, které nám nabízí, a za smysl, jenž dává našemu životu. (bod 88)
4. V Bibli je obsaženo to, co nám nyní chce Bůh sdělit
Vraťme se k Písmu svatému, k inspirovaným textům, které jsou hlavním místem, kde nacházíme zjevení. V nich a v živé tradici církve je obsaženo to, co nám sám Pán chtěl během dějin sdělit. (bod 92)
5. Nikdo by se neměl vysmívat projevům vroucí víry
Prosím, aby se nikdo nevysmíval projevům vroucí víry svatého a věrného Božího lidu, který se ve své lidové zbožnosti snaží potěšit Krista. Povzbuzuji všechny, aby si položili otázku, zda v některých projevech této lásky, která se snaží utěšit Pána, není více rozumu, pravdy a moudrosti než v chladných, odtažitých a vypočítavých skutcích lásky, kterých jsme schopni my, kteří tvrdíme, že máme víru promyšlenější a zralejší. (bod 160)
6. Osobní vztah s Bohem nestačí. Potřebujeme společenství
Jaký by to byl kult ke Kristu, kdybychom se spokojili pouze s osobním vztahem k Bohu, aniž bychom se snažili pomáhat druhým trpět méně a lépe žít? Může se líbit srdci, které nás tolik milovalo, pokud bychom se zastavili jen u osobní náboženské zkušenosti, aniž by to mělo dopad na bratrské a společenské vztahy? Buďme poctiví a čtěme Boží slovo v celku. (bod 205)
7. Ježíš nás může osvobodit od systému, kde se vše kupuje a není místo pro lásku
Dnes se vše kupuje a za vše platí a zdá se, že samotný význam důstojnosti závisí na věcech, které si lze pořídit díky moci peněz. Jsme tlačeni jen k hromadění, konzumaci a zábavě, uvězněni v ponižujícím systému, který nám neumožňuje dívat se za okamžité a malicherné potřeby. Láska Kristova je mimo tento zlovolný mechanismus a pouze On nás může osvobodit od této horečky, v níž již není místo pro nezištnou lásku. On dokáže této zemi dát srdce a znovu objevit lásku tam, kde se zdá, že schopnost milovat navždy zemřela. (bod 218)
https://orcid.org/0000-0003-4104-298X